Lom Bílina. Jeden z uhelných povrchových dolů severočeské pánve. Před postupující těžbou se již řadu let provádí záchranný archeologický výzkum. V rámci tohoto výzkumu byly odkryty stovky středověkých hrobů s řadou zajímavých nálezů. Tým Archeologického ústavu AV pod vedením Mgr. Petra Čecha se ale nezabývá jenom dávnou středověkou historií. V jejich hledáčku jsou i pozůstatky vojenské činnosti z druhé světové války. Konkrétně protiletadlové baterie, které byly součástí protivzdušné obrany rozsáhlého chemického provozu v Záluží u Mostu. V závěru 2. světové války byli zdejší dělostřelci opakovaně zaměstnáváni nálety spojenců. V místě došlo také k několika sestřelům bombardérů. Archeologický průzkum je důležitý i z jiného hlediska. V místě se nachází nevybuchlá munice a to je problém pro velkorypadla, která se zanedlouho zakousnou do skrývky.
Na nalezišti Nesvětice se tak postupně odkrývají zbytky dělostřeleckých baterií, podpůrných staveb i ubytoven vojáků. Jsou odkryty a zachráněny také četné artefakty, které pomáhají rekonstruovat způsob života vojáků v tehdejších dobách. Takovýto výzkum je u nás i v Evropě ojedinělý. V rámci tohoto výzkumu probíhá pilotní projekt, který má demonstrovat možnosti UAV fotogrammetrie v archeologické praxi. Smyslem projektu je vytvoření 3D modelů a podrobných fotomap důležitých objektů na nalezišti a také zachycení postupu prací na podrobných a přesných 2D fotomapách.
V praxi probíhají práce na nalezišti tak, že dron s kamerou automaticky prolétne předem připravenou letovou trasu a důkladně celou lokalitu fotograficky zdokumentuje. Takto vznikne sada téměř tisíce fotografií s vysokým rozlišením. Sada fotografií je zpracována ve specializovaném programu, který z nich vytvoří tzv. mračno bodů, které odpovídají 3D prostorovému uspořádání povrchu. Využívá se při tom toho, že stejná místa se jeví různě při pohledu z různých míst. To jak moc se liší pohledy z různých vlastně odpovídá tomu, jaké je prostorové uspořádání pozorované scény. Podobně funguje i lidské oko a mozek ovšem s tím rozdílem, že oči máme dvě, zatímco při tvorbě modelu se pracuje z mnoha stovkami snímků. Z bodového mračna můžeme vytvořit jak 3D model povrchu, tak i 2D fotomapu. To jsou užitečné výstupy pro další výzkum. Rozlišení fotomapy se v tomto případě pohybuje od 1 do 4 mm/pixel. Na takovýchto mapách je vidět skutečně každý i nepatrný detail.
Fotogrammetrie je postup, který je archeologům velmi dobře znám a používají jej již mnoho let. Využití bezpilotního prostředku však podstatně zvyšuje produktivitu práce. Vytvořené mračno bodů zachycuje nejen 2D uspořádání, tedy fotomapu ale také 3D umožní vytvořit 3D model a dále s ním pracovat.